Rozúčtování

Proč není cena za spotřební jednotku v meziročních srovnáních stejná?

Rozdílná cena za jednotku - odečtené dílky na rozdělovačích topných nákladů (RTN) nejsou z roku na rok srovnatelné, zvláště pak u odparných RTN. Je to závislé na různých venkovních teplotách, délce topného období, poloze bytu apod. RTN nejsou absolutními měřiči tepla z pohledu metrologie, protože neukazují žádné fyzikální jednotky jako elektroměr, plynoměr apod. RTN sledují povrchovou teplotu jednotlivých otopných těles a lze dle nich určit podíl otopného tělesa na celkovém množství odebraného tepla na patě domu. K zjištění ceny za jednotku je třeba znát odečty všech konečných uživatelů (přepočtené výkonem otopného tělesa a polohou místnosti) a celkové náklady vyfakturované dodavatelem tepla. Cena za jednotku se vypočítá jako podíl celkových nákladů v Kč k celkovému počtu jednotek za objekt (resp. patní měřidlo).

Jak se přiřazují škály k topným tělesům v bytech a jaký je jejich význam?

Topné těleso identifikujeme na základě různých kritérií shrnutých do "sevisní příručky topných těles". Příslušející tepelný výkon mu přířadí naše databáze. Takto zjištěný tepelný výkon je přepočítán korekční hodnotou (určuje autorizované pracoviště pro poměrové rozdělovače v ČR) pomocí které se získá škála poměrových rozdělovačů k příslušnému topnému tělesu. Škálování slouží k přepočtu nedefinovaných hodnot zobrazených na displeji digitálního poměrového rozdělovače. Je to přibližná hodnota, integrál měřené charakteristické teploty vytápěné plochy a je proporcionální ke spotřebním jednotkám a odevzdaného tepla topného tělesa.

Jaký vliv má letní odpar z odpařovacích indikátorů na mé celkové vyúčtování?

K odparu kapaliny v ampulích použitých v rozdělovačů topných nákladů (RTN) dochází i v letních měsících. Ampule jsou naplněné kapalinou, která se začíná odpařovat při 20°C. Z důvodu tzv. letního odparu jsou ampule přeplněny o množství odpovídající odparu kapaliny za 120 dní.

Pokud dochází v letních měsících k extrémnímu zvýšení teplot, má to vliv i na výšku letního odparu. Vzhledem k tomu, že jde o poměrové měření a více dílků se odpařilo všem uživatelům, není ovlivněno konečné rozdělení nákladů, protože součet všech odečtených a na spotřební jednotky převedených dílků celého objektu vstupuje do poměrové relace, k celkovým nákladům na vytápění objektu.

Na základě čeho se vypracovává rozúčtování nákladů za dodané teplo a teplou užitkovou vodu?

Od 1. 1. 2016 platí nová pravidla pro rozúčtování vzniklých nákladů v Kč na patě domu pro teplo a teplou vodu. Stávající vyhláška MMR č. 372/2001 Sb. se rozdělila do dvou předpisů (Zákon č. 67/2013 Sb. včetně novely č. 104/2015 Sb. a Vyhláška MMR č. 269/2015 Sb.). U pravidel na rozúčtování nákladů na teplou vodu nedošlo ke změně.

Hlavní změny v pravidlech rozúčtování tepla:

1.       Rozúčtování od 1. 1. 2016 nelze provádět odlišně od platné legislativy ani se stoprocentním souhlasem všech vlastníků nebo nájemců (uživatelů) objektu.

2.       Úprava limitů spodní a horní hranice vyúčtování od průměrného nákladu objektu. Dolní hranice byla posunuta z 60% na 80% a horní hranice byla zvednuta ze 140% na 200% průměrných nákladů na m² plochy bytu (započitatelné plochy bytu).

3.       Možnost snížení základní složky na 30%, které se obecně nepovažuje za pozitivní změnu. Neuvážené a odborným posouzením nezdůvodněné zvýšení podílu spotřební složky může mít za následek více korigovaných bytů s ohledem na pevně danou spodní hranici vyúčtování -20% od průměrného nákladu.

4.       Navýšení spotřební složky v případě neumožnění montáže přístrojů či jejich odečet z původních 60% na 200% průměrné hodnoty připadající na m² plochy bytu (započitatelné plochy bytu).

Jaký poměr základní a spotřební složky je lepší a proč?

Poměr základní a spotřební složky tepla:

Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Metodiku rozúčtování doporučujeme stanovit na základě odborného posouzení soustavy ústředního vytápění a celkové energetické náročnosti objektu.

Základní složku, která činí 30% až 50%, rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.

Spotřební složku, která činí 70% až 50%, rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

Doporučení stanovení poměru spotřební a základní složky je následovné:

Klasické otopné systémy a indikátory na otopných tělesech:        50/50

Domy vybavené bytovými měřiči tepla:                                          60/40

Rozšíření spotřební složky nad 60% je vhodné jen pro denostupňové systémy.

Neuvážené a odborným posouzením nezdůvodněné zvýšení podílu spotřební složky se projeví větším počtem bytů, které se prvním rozúčtování, dostanou výši nákladů za vytápění mimo stanovené tolerance minimální a maximální ceny za m² v Kč.

Nedoplatky za vyúčtování

Otázka:
Vyšel mi ve vyúčtování nedoplatek 10 000 Kč, ale nemám ho z čeho zaplatit. Jaké jsou možnosti, abych svůj dluh mohl platit postupně, v průběhu dalšího roku? Co mám dělat, když chci podat reklamaci? Nejprve zaplatit, až potom reklamovat?

Odpověď:
Nedoplatek z vyúčtování je třeba řešit se společností (správcem nebo SVJ), kterému poukazujete úhradu. Informace o splatnosti přeplatku/nedoplatku jsou zpravidla uvedeny přímo na vyúčtování, individuální požadavky doporučujeme řešit osobně se správcem/SVJ. Naše společnost je zaměřena na oblast měřící techniky pro teplo a vodu, zajišťuje sběr dat a následné odborné rozúčtování nákladů na dodávku tepla, teplou užitkovou vodu a studenou vodu. Nepracujeme s finančními prostředky konečných spotřebitelů (vlastníků bytů, nájemníků).

Co je to UF faktor?

UF faktor - je součinem všech koeficientů předepsaných normou ČSN EN 834 nebo 835, a to zejména koeficientu výkonu otopného tělesa a koeficientu přestupu tepla. Stanovení těchto koeficientů se odvíjí od rozměrů, konstrukce, typu otopného tělesa a konkrétního typu instalovaného indikátoru. Záznamy v montážní kartě slouží po montáži k následnému vyhledání hodnot v naší databázi otopných těles. Tento koeficient slouží k přepočtu náměrů RTN na spotřební jednotky (dílky RTN).